Přijďte si užít tajemno a mystiku Keltského telegrafu

19.03.2019

Keltský telegraf je nádherná novodobá tradice. Akci jsem objevila náhodou a letos se jí určitě zúčastním. Koná se každý rok, první jarní sobotu večer. Letos připadl termín na 23. března. Lidé se scházejí na vrcholech významných kopců v krajině, aby se spojili pomocí světelného signálu s ostatními účastníky. Nakonec se mysticky propojí celá země. Jde o napojení, jak říká jeden ze zakladatelů, které přerůstá běžný myšlenkový prostor dnešních lidí.

Psát tu o něčem, co jsem ještě sama na vlastní kůži neprožila, by nebylo příliš k věci. Proto použiju úryvek z textu jednoho ze zakladatelů Keltského telegrafu, Vlastimila Hely:

Motivace vzniku Keltského telegrafu

Lidé čím dál víc sklouzávají k povrchnosti. Zapomínají na skryté prostory duše, ztrácí kontakt s prapůvodními zdroji, ze kterých lidské vědomí povstalo. Odcizili se sami sobě a neumí překročit omezení a závislosti, které je poutají k modlám hmotného světa. Mizí úcta k posvátnosti krajiny, naplňovaná pokornou poutí na uctívané kopce, kam se dříve chodilo pro radu, sílu, vizi a udržovalo se tak mystické propojení s bohy, přírodou, s druhými lidmi i se sebou samými.  Vlastimil Hela

A informace přímo od zakladatele Keltského telegrafu, Jiřího Kuchaře:

Smysl Keltského telegrafu

Smyslem Keltského telegrafu je pomocí světelného signálu propojit místa v krajině a jejich prostřednictvím všechny jeho účastníky. Jedná se o pradávnou techniku, kdy naši předkové využívali ohně k přenosu zpráv z kopce na kopec. V Evropě ji k dokonalosti dovedly keltské kmeny a signalizace pomocí ohně se používala ještě ve středověku, kdy na vrcholcích kopců vyrostly strážní hrady a tvrze.

Keltové, k nimž se symbolicky vracíme samotným názvem Keltský telegraf, žili v hlubokém souladu s přírodou, kterou ctili a respektovali. Naší ambicí je na jejich tradice navázat a jednou ročně, s příchodem jara, vzdát hold Zemi. Vracet se tak ke kořenům, které dnešní civilizace opustila v honbě za hmotnými požitky. Světlo je symbolem osvícení potemnělé krajiny v každém z nás. Jde o symbolický návrat k přírodě, ve které se s přicházejícím jarem rodí nový život. Pro účastníky Keltského telegrafu je to jedinečná příležitost zažít neopakovatelný večer s mysteriem noční krajiny.

V keltské komunitě se o signální místa na vrcholech kopců starali tzv. čerti. Stejně i účastníci telegrafování jsou podle keltského vzoru nazýváni čerty. Byli to strážci posvátných a pro život keltských kmenů životně důležitých ohňů.

Proč čerti

Někteří lidé tvrdí, že čert nemůže probouzet jarní přírodu. Že je to bytost zlá, temná, která s keltským světem a se světlem nemá nic společného. Pojďme si termín čert více vysvětlit.

V roce 2004 přijel do naší země poprvé Holger Kalweit. Možná ho znáte jako autora několika knih, například o Dunkelterapii, kterou u nás po jeho vzoru už dnes provozuje leckdo. Zeptal se mě tehdy, jestli u nás existují Čertovy hory nebo vrchy, anebo Pekelné kopce, a já si s překvapením uvědomil, že jich několik znám. Ptal se mě, jestli vím, proč se tak jmenují a proč jich je po celé Evropě tolik, a já nevěděl. Vysvětlil mi, že v keltské společnosti byl čert HODNOST. Byla to postava spjatá s ovládáním živlů, s pohřbíváním, ale zejména s ohnivým poselstvím. Tolkien, který to dobře znal, použil tento keltský prvek, který jsem z absence jiného nápadu nazval před pěti lety KELTSKÝ TELEGRAF, ve třetím dílu Pána prstenů. Jestli ho máte doma, tak si tu scénu pusťte. Já to dělám každý rok vždycky v pátek před telegrafem.

Holger mi říkal, že nejdůležitější pro přežití Keltů byly právě ty ohně. Čert je musel umět zapálit ZA KAŽDÉHO POČASÍ. Když Římané překročili u Basileje Rýn, dozvěděli se to díky ohnivému řetězu Keltové ve Frísku za tři minuty. Byl to nepochybně geniální způsob, jak upozornit na nebezpečí. V té době, bez světelného smogu a přírodních parků skoro na každém kopci, to musel být jedinečný pohled...

Křesťanství se s tímto fenoménem muselo nějak vypořádat, protože čert byl v keltské společnosti velmi uznávanou postavou. Tak mu přisoudilo prvky ohně a také podzemí, protože na vršcích těch kopců čerti skutečně bydleli pod zemí. Podobně jako z posvátných slovanských hájů udělalo pohanské a ze slovanských bohyň takřka nevěstky, postihl stejný dehonestující osud i chudáka čerta. Proto někteří lidé spojení s Bratrstvem Keltů nevědí, že to pojmenování není nic hanlivého, ale přesně naopak. Čert totiž nejenom, že může probouzet jarní přírodu, ale on ji dokonce probouzet musí.

Dnes už je spojení přes celou republiku

V prvním ročníku Keltského telegrafu, v roce 2010, bylo jen 13 stanovišť a tedy čertů. Horko těžko, jsme propojovali zemi od Slovenska přes Čechy po Německo. V současné době už má Keltský telegraf více než 150 čertovských stanovišť. Jako obvykle se i letos těším na svůj čertovský post, k menhiru Bílý kámen u Velkých Popovic. Vloni nás tam při minus deseti stupních a ostrém větru bylo 21. Tak doufám, že letos výrazně překonáme číslo Velké Arkány. Jiří Kuchař, s pomocí Boží čert

Keltský telegraf na Teplicku

Pokud vás akce láká, můžete se jí na Teplicku zúčastnit třech místech. Na Písečném vrchu v Teplicích, v Duchcově na Duchcovské Marině a třetí stanice je na Pramenáči. Měli byste být na místě už před 20. hodinou. A připravit si třeba vlastní rituál. (Inspiraci najdete na stránkách telegrafu.) Vítány jsou masky, chrastítka (třeba lahvičky naplněné rýží), bubínky, nějaké předměty k rituálnímu pálení, bylinky... Především ale pokora k probouzející se přírodě a dobrá nálada. -ina-

(Použité fotografie: www.keltskytelegraf.cz)

Více informací najdete přímo na stránkách Keltského telegrafu.