Barevná vejce i zadky

18.04.2019

A máme tu Velikonoce. Pamatuju, jak jsem je neměla ráda. Na Velikonoční pondělí se u nás scházeli kluci z celého okolí, aby mi na zadku udělali co největší jelita. Mamka je pokaždé zbaběle pustila do bytu, a ještě se tomu smála. Jako dítě jsem tenhle její podraz pokládala za nezměrnou křivdu. 

Ať se mi Velikonoce líbily nebo ne, patří k jaru a šmytec. Jenomže... I když většina z nás je mohutně oslavuje, cpe se beránkem, velikonoční nádivkou, propečenou husičkou a utírá pěnu zeleného piva kolem úst, někteří nemají ani páru o tom, co a proč vlastně slaví. Tak jsem se prohrabala knihami a internetem a našla pro sebe i pro vás několik základních informací. A jako bonus najdete na konci článku inspiraci na velikonoční dekorace.

PROČ

Velikonoce jsou spjaté s křesťanstvím. Jejich základem je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Ježíš vstal z mrtvých v noci, proto Veliko-noce. Ovšem svátky jara se slavily ještě daleko před nástupem křesťanství, a sice jako svátky příchodu nového života a konce zimy.

KDY

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Odvozují se od prvního úplňku, který přichází po jarní rovnodennosti. Výpočet je odvislý od fází Měsíce, a tak se datum každý rok mění. I když máme zažité velikonoční svátky jen několik dní před Velikonočním pondělím, (Svatý týden), je celé období mnohem delší a trvá až 50 dní. Příprava začíná už na Popeleční středu, což je 40 dní před Velikonocemi. A teď sebe i vás raním. Celá tahle doba je ve znamení pokání a půstu. O páté neděli postní (Smrtná neděle), se poprvé připomíná Kristova smrt. Šestá neděle je Květná a zahajuje velikonoční, Svatý týden (Velký, pašijový týden).

Pojďme se mrknout na to, jak je to s těmi dny Svatého týdne.

Květná neděle

Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Tento den se světí kočičky a kostely se zdobí různými jarními větvemi, jako vzpomínka na zelené ratolesti, kterými byl Ježíš vítán.

Modré pondělí

Kostely byly v tento den vyzdobené modrou látkou. Nikdo nepracoval a dětem i studentům začínaly prázdniny.

Šedivé úterý

Šedivé úterý sice nemá žádný velký význam, ale bolí z něho ruce. Je to den, kdy hospodyňky začínaly uklízet a vymetat z koutů všechny pavučiny.

Škaredá středa

Škaredá středa je symbolem Jidáše, který zradil Ježíše Krista. A říká se, že ten, kdo se bude na škaredou středu ksichtit, mračit a jinak šklebit, že mu to zůstane.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je prvním významným dnem Svatého týdne. Začíná tzv. triduum, které připomíná Ježíšovu poslední večeři s jeho učedníky v Jeruzalémě, v době pesachu. To byl jeden z nejstarších hebrejských svátků a předchůdce křesťanských Velikonoc. V tento den se začínalo řehtat řehtačkami, zatímco kostelní zvony zmlkly.

Velký pátek

Na Velký pátek byl Ježíš Kristus ukřižován. Ten den bychom měli zase držet půst. Dobrodružné duše bude jistě zajímat, že se podle legend na Velký pátek otevírají skryté poklady.

Bílá sobota

Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den rozjímání a nekonají se žádné liturgické obřady. Hospodyně o Bílé sobotě pečou mazance a beránky. Chlapi a chlapci, aby taky byli k užitku, pletou pomlázky.

Boží hod Velikonoční

Takže, ne v pondělí, ale ze soboty na neděli, vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Jde o nejdůležitější den Velikonoc, o slavnou Velkou noc. V tento den se chodilo do kostela, světilo se připravené jídlo a lidé bohatě hodovali na počest radosti z návratu Spasitele.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí už nepatří mezi křesťanské dny, a tak se v tento den vykonávají ryze světské tradice. Chlapci chodí s pomlázkami koledovat, aby vyšlehali děvčata.

Zvyky, tradice a symbolika

Některé z tradic už odplavil čas. Čeho se ale chlapci a chlapi nevzdají, to je možnosti zmalovat ženským zadek. Mimochodem, jde o tradici, kterou nenajdete nikde jinde na světě, jen v Čechách a na Slovensku.

JAK JE TO S POMLÁZKOU

Chlapci a muži chodí po vsi pomlázkami upletenými z vrbového proutí a šlehají dívky a ženy. Dostávají za to malovaná vejce a v dnešní době také něco na zub, ale i na svlažení suchého hrdla. Smyslem toho, že máme po Velikonocích modrý zadek a stehna, je údajně snaha vyhnat z nás lenost a zajistit nám mládí, krásu a plodnost. Zkrátka, abychom neuschly a byly zdravé. Pomlázka je od slova omladit, takže tak. Potulování po vsi nebo ulicemi města s pomlázkou se nazývá koleda. Někde dodržují podle mě krásný zvyk, že když chlapci dlouho chrní a přijdou až po 12. hodině, mohou je dívky polít studenou vodou.

MALOVÁNÍ VAJEC:

Vejce jsou už odpradávna symbolem nového života a plodnosti. Byla jim přisuzovaná i magická moc. Zdobí se různými způsoby a připravují jako výslužka koledníkům. Dřív platilo, že si dívka červené vejce schovala pro mládence, na kterého myslela.

VEJCE

Kromě toho, že je symbolem nového života, je také přirovnáváno k hrobu, který skrývá život (zárodek). Jde opět o symboliku Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

BERÁNEK

Beránek je označovaný za křesťanský symbol, ale byl známý už v době předkřesťanské. V židovské tradici byl vnímaný jako člen božího stáda. V křesťanské tradici je pozemským ztělesněním Beránka Božího - Ježíše Krista.

ZAJÍČEK

Legendu o velikonočním úkolu zajíčka jsme prý převzali z Německa. Tam je zajíc ten, kdo přináší velikonoční vejce. Tuhle trochu nesmyslnou pověru hlavy moudré vysvětlují tím, že se na jaře mladí zajíčci a divocí králíčci ještě tolik nebojí lidí a přibližují se k jejich obydlím.

Mějte krásné velikonoční svátky. Těšte se z každé maličkosti, z blízkosti rodiny, přátel a z darů, které svátky jara přinášejí.  -ina-

Tady máte slíbenou inspiraci.