Novým kytaristou Motorbandu je Vojta Brázda

30.10.2019

Tomu, kdo sleduje českou rockovou scénu, nemohl v posledních letech uniknout dynamický vzestup kapely Motorband mezi české hudební velikány a neuvěřitelný nárůst její fanouškovské základny. Ten, kdo je v obraze, taky ví, že na české muzikantské scéně snad není smůlovatější kapely. Když se poprvé Motorband v devadesátých letech dvacátého století blížil k vrcholu, opustil ho zpěvák Kamil Střihavka. Kapelu to nepoložilo. Zabojovala, jela dál a znovu si postupně betonovala místo na špici. Historie se ale ještě několikrát opakovala. Když z kapely odešel zpěvák Josef Šutara, skepse tehdy padla už i na některé z fanoušků. Jenomže Motorband platí v muzikantské branži za buldoka. Když se do něčeho zakousne, nepustí. Kluci jedou dál.

V neděli 20. října lídr kapely, Libor Matejčík, na svém facebookovém profilu oznámil, že kapelu po vzájemné dohodě a v přátelském duchu opustili zpěvák Luděk Struhař a kytarista Honza Hans Jiříček. Důvodem byl podle Libora rozdílný pohled obou muzikantů a zbytku kapely na četnost vystoupení, vzájemnou komunikaci, žánrovou orientaci i na nový repertoár. Libor Matejčík ale také zdůraznil, že se kluci s kapelou rozešli v dobrém a popřáli si vzájemně úspěchy na další cestě.

V neděli 27. října se v Teplicích konal konkurz na nového kytaristu. Nového zpěváka, kterého Libor zatím před fanoušky tají, už kapela má. Z konkurzu na kytaristu vyšel vítězně Vojta Brázda. Pětadvacetiletý muzikant, který působil v sokolovské kapele Liberate. K jeho vítězství mi Libor Matejčík řekl:

"Vojta prostě umí. A na konkurz navíc dorazil stoprocentně připravený. Taky mě potěšilo, že ví o historii Motorbandu všechno."

Takže Vojta Brázda. Seznamte se...

Vojto, odkud jsi? Nebudeš to mít do Teplic daleko?
Vyrůstal jsem v obci Krajková na Sokolovsku v Karlovarském Kraji. Momentálně žiju jen o pár kilometrů dál, v Habartově. Vzdálenost problém nebude, budu dojíždět autem. Vzhledem k takové šanci a kapele, jakou je Motorband, je vzdálenost vedlejší.

Obligátní dotaz, jak ses dostal ke kytaře?
S kytarou jsem začal na druhém stupni základní školy bez jakýchkoli znalostí. Táta jednou donesl domů sadu několika DVD z koncertů Kabátů a já jsem z nich celé týdny nemohl spustit oči. Věděl jsem, že musím začít hrát na kytaru. Táta měl doma španělku. Na její výrobě se kdysi sám podílel. Půjčoval mi jí a já po sluchu začal hledat tóny a postupně akordy. Pořád to ale nebyla elektrická kytara, po které jsem toužil. Tu první, i s malým zesilovačem, mi nakonec koupila babička v létě 2006. No a už to jelo... Každý den kytaru v ruce a učil jsem se hrát jako samouk. Po nějaké době jsem nastoupil do ZUŠ, kde mě učil Patrik Soška, který mimochodem vystudoval konzervatoř v Teplicích. U něj jsem byl dva roky a získal opravdu hodně. Učil jsem se dál, stále cvičil... Musím říct, že jsem tu možnost měl i díky trpělivosti rodiny a sousedů, protože já si vždycky potrpěl na hlasitou kytaru.

Kdo jsou tví kytaroví mágové?
Jak už jsem řekl, nastartovala mě kapela Kabát. Tomáš Krulich a Ota Váňa pro mě byli velikáni, které obdivuji dodnes. Postupem času jsem samozřejmě objevoval i další kapely, hlavně ze zahraniční scény. Asi nejvíc mě ovlivnila Metallica a James Hetfield, který je mým velkým vzorem. Taky musím zmínit kytaristu Jasona Hooka z kapely Five Finger Death Punch. Z uvedených kapel a jmen je zřejmé, proč používám kytary typu Explorer.

Čím se živíš?
Chodil jsem na střední školu ISŠTE Sokolov, kde jsem odmaturoval v oboru Silniční doprava / Dopravní prostředky. Dnes dělám ve firmě na kabelovou výrobu, kde se starám o přípravu a uskladnění materiálu a jezdím s vysokozdvižným vozíkem.

Už máš vlastní rodinu?
V září 2018 jsem se oženil s mou spřízněnou duší a skvělou ženou Májou Peterovou, se kterou jsem se poznal v září 2014. Vlastně jsme spolu od té doby, nebylo tam nějaké dlouhé seznamování. Příjmení jsme si nechali každý své ze soukromých důvodů. Co se týče hraní, mám velkou podporu rodičů, bratra a celé širší rodiny. A manželka mě podporuje, jak může. Toho si moc cením.

Jak dlouho ses se na konkurz do Teplic připravoval a s čím si dorazil?
Já jsem se o konkurzu dozvěděl v pondělí ráno, 21. října, v práci, když mi o něm dala vědět právě Mája. Přečetl jsem si to a do odjezdu domů rovnal myšlenky. No a odpoledne už jsem zavolal, že se hlásím. Hned jsem začal s přípravou. Natočil jsem pro kapelu video s ukázkou své hry na kytaru a pak už jsem se postupně učil skladby Motorbandu. Bez ohledu na to, jestli mě vezmou nebo ne. Chtěl jsem ale ukázat, že mám vážný zájem. Během týdne jsem byl v kontaktu s kytaristou Liborem Matejčíkem, konzultoval s ním kytarové party v jednotlivých skladbách a pak se je učil celé dny. Mája se o mě bezvadně starala, protože já se od kytary a od počítače nehnul. Takže už před konkurzem jsem uměl několik skladeb. Bylo to pro mě důležité, stejně jako vědět, v jakém ladění kapela hraje.

Co pro tebe vítězství v konkurzu znamená?
Velkou čest, protože budu mít možnost být součástí kapely, kterou znám od svých 13 let. Působí v ní skvělí muzikanti a má bohatou minulost. Má to pro mě obrovskou hodnotu a je to motivace jako hrom. Motivace v tom, že mám šanci se podílet na dalším vývoji takového velikána, jako je Motorband.

Co na Motorbandu oceňuješ nejvíc?
Především to, že i přes všechny potíže ta kapela stále jede a že to kytarista Libor Matejčík nikdy nevzdal. A nejen on, ale také basák Karel Adam a další lidé, kteří pro tu kapelu dýchají a kteří nejsou tolik vidět. Management, fanklub... Zkrátka celý tým, bez kterého by kapela nemohla fungovat.

Naskočil si na pořádně rozjetou mašinu. Jaké jsou teď tvoje sny, cíle?
Cíle jsou společné a jasné! Dostat Motorband zpět na špici naší rockové scény, a to díky stálé a schopné sestavě, která si bude rozumět jak hudebně, tak lidsky. Bez toho to nejde a já pevně věřím, že se nám to podaří.          -ina-