S Krylem na snídani a zavřená vrátka

12.04.2019

Dnes, 12. dubna, by Karlu Krylovi bylo 75 let. Nemá význam vás zasypat informacemi o jeho životě, které si můžete najít sami. Ostatně, bude toho plný internet. Ani tu nechci fňukat a drobit superlativa. Nezdržím vás.

Poprvé jsem slyšela Kryla jako malá holka, když zpíval Bratříčka. Bylo mi asi devět. A byla jsem velmi citlivé dítě. V té době plné zvratů, jsem symbolické zavírání vrátek vnímala až do masa. Infikovalo mi krev a už ji neopustilo. Stránku z Květů, kde o Krylovi psal Pavel Bartík jako o Trubadúrovi, střežím dodnes. Pořád voní bytem v Českobratrský a dobou.

Moje mamka s Karlem Krylem pracovala v Ditmarce. Vzpomněl si na ní, když jsem s ním po revoluci dělala rozhovor u snídaně v hotelu Panorama. "Jó, Fany...", řekl tehdy a usmál se. Před sebou smažená vajíčka a kávu. Po každém soustu potáhl z tlustého doutníku, položil ho zpátky na popelník a pokračoval v jídle. Odmítla jsem jeho pozvánku, abychom spolu večer prošli všechny teplické hospody. Čekaly na mě doma tři děti. Jsou věci, které už nezměním. Pozdrav mamce jsem ale vyřídila. "Jó, Kája", řekla tehdy a usmála se.

Původně jsem chtěla psát o vzpomínkovém pořadu na Kryla...

Zleva Václav Dušek, Friedrich Božolé Taussig a Jiří Dušek.

Konal se v teplickém zámku ve čtvrtek 11. dubna. Spisovatel Václav Dušek a architekt Friedrich Božolé Taussig tu vzpomínali na kamaráda. Celé to moderoval Jiří Dušek a na kytaru něco z Krylových skladeb zahrál Zdeněk Rusín. Mezi posluchači se dobře bavili i tehdejší členové vládnoucí komunistické garnitury. Nějak mě ty jejich rozesmáté tváře zbavily invencí, inspirace a schopnosti vnímat atmosféru. Nepsala bych s potřebným odstupem. Takže, tak.

Dnes večer si nezapomeňte s Karlem připít.

A něco si od něho pusťte.

Bude rád.   -ina-