MAGAZÍN

V Přítkově v pátek 13. září slavnostně odhalili novou Zvoničku Svaté rodiny. Vytvořili jí z jednoho kusu dubového kmene řezbáři Ondřej Drábek a Marcel Jeřábek. Podrobnosti si přečtete tady:

Ženskými smýká móda, o vaření dokážou mluvit hodiny, stejně tak o kosmetice, zahrádce nebo o výchově dětí. A pán tvorstva? Jeho obzor zájmu bývá často ohraničený jedinou modlou, ke které bez ustání vzhlíží - pivem. Upřímně, myslím, že v zemi chmele a stále ještě nejlepšího piva to je přirozený, genetikou podpořený interes.

Pátek 7. září definitivně skončil první ročník Bílinale. Jedinečná akce, která na několik týdnů vrátila život do tří opuštěných kostelů na Bílinsku - v Bílině-Újezdu, Chouči a Hrobčicích.
....
Nevšední počin, nad kterým muselo vzplát srdce každého uměleckého nadšence.
.....
Art festivalu se zúčastnila desítka výtvarníků z Čech a Německa. Atmosféra byla...

Jako náctileté káče jsem psala básně, posílala je do Mladého světa a nosila do redakce Revue Teplice. Ta sídlila v podchodu v Krupské ulici, který tam dnes nenajdete. Když člověk k redakci přicházel, slyšel už z ulice stepování klávesnice psacích strojů. Na stolech redaktorek (chlapy jsem tam snad nikdy neviděla) se válely papíry, výstřižky,...

Mám ráda kumštýře s řemeslným základem. Vracejí zpátky doby, kdy podmínkou kvalitního umění bylo proniknout nejprve do tajů řemesla. Tím nedocházelo tak často k tomu, aby byli diváci vystavovaní zkouškám, jestli je nevymytá konzerva s vidličkou uměleckou instalací nebo ji tam výtvarník jednoduše po svém gáblíku zapomněl.

Až se budete toulat Hrobčickem, nezapomeňte navštívit Mirošovice. Ano, to je tam, kde se letos 10. srpna propadla část střechy zámečku, který stojí v dolní části návsi. Obec Hrobčice se snaží ve spolupráci s vlastníkem, spolkem Kampanila, sehnat potřebné dotace na opravy. Což ovšem vzhledem k rozsahu poškození objektu není jednoduché.

Dnešní doba je fofr. Po škole nasednete na rychlík, kterým profrčíte manželstvím, zaměstnáním, různými vzlety a pády. Jednou se pak nestihnete ani ohlédnout a zjistíte, že je konec. Aniž byste si tu cestu pořádně užili.

V bílinské Výstavní síni U kostela jsou v současné době k vidění zajímavé ilustrace Gróňana Árona z Hůrky. Původně byly zahrnuté do dánského výběru mýtů z 2. poloviny 19. století. V Bílině jsou vystavené pod titulem O Igimarasussukovi, který jedl své ženy. A věřte, že motivy ilustrací drží s názvem obstojně krok. Doporučuji proto, abyste tuhle...

Stejně, jako věřící mají své kostely, já mám nádraží. Muškáty za okny, ticho, vůně karbolu a vrzání cvrčků v trávě u kolejiště - dokázala bych se touhle modlitbou ládovat hodiny.

Sociálními sítěmi prosakují informace o iniciativách, které chtějí vrátit zašlou slávu a funkčnost přírodnímu koupališti na konci Dubí ve směru na Cínovec. Ano, jde přesně o tu nádrž, v níž před lety skončilo svoji pouť několik plně naložených kaminonů.

Když se jeden ze švarných jinochů, s nimiž se v pubertě zahazovala má dcera, zeptal: "Mikulov? A kde to je?", měl velký problém. Se mnou. Být z Teplic a neznat Mikulov???? To je jako kdyby řezník nevěděl, co jsou plíčky.

Tohle skvělé streetartové dílo se objevilo na zdi v Zemské ulici v Trnovanech. Nese informaci o době plastové a svítí už z dálky, tak ho prostě neminete.
---
Namaloval ho Street Arter, který si říká Camo. Smekáme a říkáme jen dál a houšť! Zemská ulice se prozářila, posunula svůj genius loci o třídu výš. Prostě paráda.
---...

Bílinale 2019

18.07.2019

Kostelíky v naší krajině jsou jako majáky v přímořských oblastech. Pocestným jejich věžičky už z dálky oznamují, že se blíží vesnice, ztraceným ukazují směr a bolavým zvěstují příslib uzdravení.

V Teplicích zmizela řada domů, které jsou dnes už jen ve vizuální zásuvce mojí paměti. Například domy v Dlouhé a Zelené ulici, kudy jsem chodívala z tréninků gymnastiky s Klárou, která mě nutila zvonit na zvonky a potom zdrhnout. (Fakt jsem se tomu bránila.) V prach se obrátil rodinný dům mé pubertální lásky v jedné půvabné uličce starých Trnovan....

Tím, že si lidstvo zadělává na ekologickou katastrofu, vás nebudu unavovat. Už celé věky se chováme k přírodě jako otrokáři a o hrozbě nepředstavitelných následků někteří nemají ani páru. Museli by si totiž občas něco přečíst a něco si uvědomit. A mnozí k takovým činnostem nemají bohužel dostatečné kapacity. Proto i snaha ekologických iniciativ,...

Po hodně dlouhý době na Malé Paříži...
Monstr dort všech chutí.
Pro vegany, masožravce, příznivce ostrého...
Pro prťata, bezkrevné staré dámy, pro mladé muže plné života, pro unavené blonďaté princezny, pro stářím oválené chlapy...
Čas zavěšený v listí, tu trochu cinká.
Horko a chlad jsou namíchaný stejně jako country s rockem, s blues, baladami...

Vztah lidí k obci, městu, kde žijí, poznáte mimo jiné i podle toho, jak se starají o historické objekty, které dotváří genius loci místa. Vedení obce Ohníč se v zájmu zachování jedné z místních památek rozhodlo požádat o státní dotaci a s její pomocí vzkřísit kapli Panny Marie v Dolánkách u bývalého mlýna. Vpravdě, jednalo se o poměrně husarský...

Historií ušmouraný snímek jezírka na Písečném vrchu, který poletoval po internetu, jsem si půjčila pro vnučku Zuzku. Včera ji totiž rozesmálo, když jsem vyprávěla, jak jsme se chodívali na Písečák koupat.
Vytřeštila oči, div jí nespadly nalepené řasy a pískla: Cože??? Do tý louže?
Jenomže to tehdy žádná louže nebyla.

Říká se, že je člověk tak bohatý, jak velkou intenzitou dokáže vnímat svět a sdílet své dojmy. Pokud bychom tuhle teorii brali za měřítko, patřil by teplický výtvarník Zdeněk Petřík mezi největší boháče světa. O intenzitě prožitého, a především sdíleného, u jednoho z nejvýznamnějších malířů severočeské výtvarné scény, se můžete přesvědčit na...