RECENZE

V prostoru Bartholomea máte ještě několik dní šanci vidět unikátní výstavu děl ruského malíře Borise Alieva ze soukromé sbírky Josefa Bendy. Už jsem s tím otravovala několikrát. Přesto bych vsadila malinovou zmrzlinu na to, že se vás moc podívat nepřišlo. Že si šanci poměřit vlastní představivost s ruským umělcem, který v Teplicích tvořil jen...

V bílinské Výstavní síni U kostela jsou v současné době k vidění zajímavé ilustrace Gróňana Árona z Hůrky. Původně byly zahrnuté do dánského výběru mýtů z 2. poloviny 19. století. V Bílině jsou vystavené pod titulem O Igimarasussukovi, který jedl své ženy. A věřte, že motivy ilustrací drží s názvem obstojně krok. Doporučuji proto, abyste tuhle...

Říká se, že je člověk tak bohatý, jak velkou intenzitou dokáže vnímat svět a sdílet své dojmy. Pokud bychom tuhle teorii brali za měřítko, patřil by teplický výtvarník Zdeněk Petřík mezi největší boháče světa. O intenzitě prožitého, a především sdíleného, u jednoho z nejvýznamnějších malířů severočeské výtvarné scény, se můžete přesvědčit na...

To bylo první, co mě napadlo, když jsem vešla mezi plátna Pavla Roučky. A protože jsem hodně empatický a emotivní typ, vybavily se mi i věci související s dynamikou. Takové, které napadnou každou ženskou, i kdyby se do všech světových stran pýřila, že ona ani náhodou. Já ano. Míra dynamiky je jedním z určujících erotických znaků. Ha?

Teplický zámek je prolezlý brouky. (Všude samá kusadla, tykadla, krovky.) Přitáhli 16. května s úžasným výtvarníkem Romanem Frantou na otevření jeho výstavy s názvem My brouci. V Teplicích ji můžete zkouknout do 1. září. Nepíšu až do, protože vím, jak to letí. A než se někteří z vás rozhoupou...

Cesta k vnímání vzkazů, které umělci zakomponují do soch, hudby, do obrazů nebo básní může být samý šutr. Při hledání vlastního prostoru a směru se často člověk ani neotře o inspiraci. Natož, aby jí kdy sklízel. Rázuje šedými úžlabinami všednosti k emocionálním vrcholům, které má za nejvyšší: Už aby padla! Mám hlad! Chci tě!

Když chvíli prší, nebo se do ulic snáší sníh a k tomu ještě parádně fouká, není to na velké špacírování. Takové dny jsou jako stvořené k tomu, aby člověk zapadl někam, kde je sucho, relativně teplo a kde se může třeba duševně občerstvit. Momentálně všechno tohle nabízí vestibul teplického domu kultury. Můžete se tu seznámit s tvorbou fotografky...

Nechtěla bych se jednou dostat do jeho hlavy, napadlo mě při odchodu z přehlídky bytostí Cyrila Kubešky. Přitom jsem za sebou táhla vzpomínku z dávnověku, která se pevně držela futer dveří výstavní síně, ječela, že nikam nepůjde, protože právě našla místo, kde je doma...

V předvánočním shonu, kdy na člověka občas leze vyzáblá, studená depka, doporučuji terapii úsměvem. Doporučuji posílit buňky, které připouštějí jen to důležité, a špatnému dokážou obrousit hrany. Místem, kde si můžete nabrat pohodu do zásoby a koutky se vám zvednou do úsměvu, je chrám Sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí, kde se koná tradiční...

Advent pomalu prosakuje póry měst a obcí, o chrámech konzumu ani nemluvě. Sváteční nálada, ať se jí bráníme, nebo jí podléháme, nás stejně nakonec ovládne. Neměli bychom se proto bránit příležitostem, které nám poskytují možnost naplnit konec roku nevšedními zážitky.

Včera jsem si v jisté nerelevantní souvislosti vzpomněla na vynikající herečku Janu Štěpánkovou. Konkrétně na její úžasné ztvárnění role babičky v Ranči u zelené sedmy. A jako bych slyšela její narážku, laskavou a prošpikovanou ironií: "No, to je moc dobře, že už nemusí nikdo přeskakovat, ani šlapat do psích exkrementů, když město zdvojnásobilo...

Volný přepis článku, který jsem napsala pro Deníky Bohemia (dnešní Teplický deník) k desátému výročí sametové revoluce. Vyšel 23.11. 1999. K tehdejší situaci v kultuře se vyjadřují pracovníci bílinské Kaskády. Možná i pro vás bude zajímavé vnímat jejich názory s odstupem dalších dvaceti let. Co všechno se vlastně v oblasti kultury změnilo...?

Veronice bylo půl roku. Kukadla jak okna do nejtemnější tmy. Spát se jí nechtělo. Kluci už byli větší. Ti se těšili, až vypadneme a oni budou mít u babičky pré. Váhala jsem. "Kam to vlastně jdete? Co to je za demonstraci? Dítě moje, zvaž to, máš tu tři děti..." Máma se na mě podívala, jako kdybych se chystala na vylodění...

Ve středu večer se mi nechtělo z domu vycházet. Po 17. hodině se už stmívá, vlhko zalézá pod kabát, cestu autobusem taky nemusím... Když jsem se ale po hodině strávené v teplické knihovně potom vracela tmou a lezavým vlhkem domů, opakovala jsem si pořád dokola: Bože, to byla nádhera. Myslím, že jsem to prohlásila ve vylidněné ulici párkrát i...

Tomu, kdo sleduje českou rockovou scénu, nemohl v posledních letech uniknout dynamický vzestup kapely Motorband mezi české hudební velikány a neuvěřitelný nárůst její fanouškovské základny. Ten, kdo je v obraze, taky ví, že na české muzikantské scéně snad není smůlovatější kapely. Když se poprvé Motorband v devadesátých letech dvacátého století...

V prostoru Bartholomea máte ještě několik dní šanci vidět unikátní výstavu děl ruského malíře Borise Alieva ze soukromé sbírky Josefa Bendy. Už jsem s tím otravovala několikrát. Přesto bych vsadila malinovou zmrzlinu na to, že se vás moc podívat nepřišlo. Že si šanci poměřit vlastní představivost s ruským umělcem, který v Teplicích tvořil jen...

Malíři jsou někdy jak těžkej mrak. Jindy zase svítí na dálku jak karavana sluncí. Obrazy, které malují bývají zrcadlem jejich duše. Na plátna nechávají tryskat své pocity, sny, touhy, odrazy příběhů, které prožili. Prostřednictvím použité palety barev, linií dělících prostor a hranic jednotlivých tvarů vycházejí do světa nazí a bez potřeby cokoli...

K přírodě a k dobrodružství jsem měla od mala blízko. A kdyby v době mého dětství byl povolený skaut, možná bych v něm uvízla. Třeba jako sestra Lasička. Jisté je, že zájem o Skauting po jeho znovuobnovení stále roste. Od roku 2006 se členská základna například rozšířila o celých 50 procent a dnes má Junák - český skaut bezmála...

Když mě teplický výtvarník Petr Reimann přivedl zhruba před 25 lety za Borisem Alievem, abych s ním udělala rozhovor, bylo to po třech letech od mého prvního setkání s tímhle ruským malířem. Místo veselé duše chlapa, který se ještě před třemi lety neustále usmíval a zářil jako jeho obrazy, na mě čekala ve sklepním bytě troska. Po sebevraždě své...

Kujeme pikle

03.10.2019

Kujeme pikle...
Radní Josef Benda připravil do Bartholomea unikátní výstavu děl Borise Alieva. Vernisáž bude v úterý 8. října od 19 hodin a má fakt hustý jouly. Dorazí na ní i výtvarník Petr Reimann (alias Bludný Holanďan), který s Alievem zažíval jeho audience v pekle. A přišourám se taky já. Proč? Protože Aliev...

Výstavu Umění v nouzi / Kunst in Not, která začala v Jízdárně teplického zámku vernisáží v pátek 27. září, určitě navštivte. Udělejte si čas minimálně jednu hodinu, abyste si ji mohli nerušeně prohlédnout. Klidně se k ní později i několikrát vraťte. Pokud jste se narodili, vyrůstali nebo žijete delší dobu v bývalých Sudetech a máte k pohraničí...

Mstišovská obora je smutným svědkem toho, jak je možné poslat dobrou věc do kytek. Jsem proto ráda, že se do věci vloží město se společností Lesy ČR a ze současného panoptika, kde zvířata očividně radost ze života nemají, chtějí vytvořit něco podobného Wildparku v Geisingu.

Tohle nádherné Komunitní centrum otevřeli v sobotu v Kostomlatech pod Milešovkou. Podařilo se tak díky vedení obce a samozřejmě díky dotaci, na které má podle starostky Evy Krejskové největší zásluhu místostarosta Petr Martínek.

Vydržet deset let v byznysu, ze kterého neteče benzín, ani se nedá podojit, nebo hodit na talíř, to chce poklonu. TANEČNÍ VITKOVI jsou ale lidi, co na poklony nečekají. Výuku standardních a latinsko-amerických tanců pro dospělé jako byznys neberou. Oni tancem žijí. S tancem se probouzejí, nechávají si o něm zdát a přes den si v hlavě promítají...

Kotelní jezírko nad Unčínem je příjemné, romantické místo uprostřed divočiny, ideální cíl půldenního výletu. Vytvořilo se jako vodní oko na dně kruhového propadu karové deprese (více info na konci článku). Na jeho březích jsou vybudovaná odpočinková místa. Je tu několik laviček a zastřešené molo s posezením. V tomto období končícího léta jsme...

V Přítkově v pátek 13. září slavnostně odhalili novou Zvoničku Svaté rodiny. Vytvořili jí z jednoho kusu dubového kmene řezbáři Ondřej Drábek a Marcel Jeřábek. Podrobnosti si přečtete tady:

Ženskými smýká móda, o vaření dokážou mluvit hodiny, stejně tak o kosmetice, zahrádce nebo o výchově dětí. A pán tvorstva? Jeho obzor zájmu bývá často ohraničený jedinou modlou, ke které bez ustání vzhlíží - pivem. Upřímně, myslím, že v zemi chmele a stále ještě nejlepšího piva to je přirozený, genetikou podpořený interes.

Pátek 7. září definitivně skončil první ročník Bílinale. Jedinečná akce, která na několik týdnů vrátila život do tří opuštěných kostelů na Bílinsku - v Bílině-Újezdu, Chouči a Hrobčicích.
....
Nevšední počin, nad kterým muselo vzplát srdce každého uměleckého nadšence.
.....
Art festivalu se zúčastnila desítka výtvarníků z Čech a Německa. Atmosféra byla...

V předvánočním shonu, kdy na člověka občas leze vyzáblá, studená depka, doporučuji terapii úsměvem. Doporučuji posílit buňky, které připouštějí jen to důležité, a špatnému dokážou obrousit hrany. Místem, kde si můžete nabrat pohodu do zásoby a koutky se vám zvednou do úsměvu, je chrám Sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí, kde se koná tradiční vánoční výstava keramiky Aleny Marie Kartákové. Letos s názvem Babička bude vařit čaj.

Stačí se jen dívat a už po několika vteřinách zjistíte, že se bezděčně usmíváte. I když vás před půl hodinou potkalo něco nepříjemného. I když máte už delší dobu chuť zalézt někam do kouta a přečkat tam, až ten zmatek na konci roku skončí. I když si připadáte jako neschopná mašina, která jede plnou parou vpřed, a přesto nic nestíhá. I když jste už dávno zapomněli, o čem Vánoce vlastně jsou. I když jste přestali věřit, že vám ještě něco dokáže rozzářit oči.

Tady se rozzáříte. A jestli ne, pak jste z kamene.

Uvítají vás postavy panímám, pantátů, pasáčků, ponocných, muzikantů, dívek, dětí i zvědavých kmetů a babiček. Nikdo z nich netrpí podvýživou člověčiny, neláskou, depresemi, smutkem. Nikdo nikam nespěchá a všichni čerpají energii ze společně tráveného času. Tváře ošlehané nadějí a očekáváním. Oči dokořán jako výkladní skříně. Ze všech postaviček sálá pokora, usebrání, ale hlavně neuvěřitelná čirá radost ze života. Nezvládnete se v jejich společnosti neusmát.

I na letošní vánoční výstavě prezentuje Alena Kartáková kromě figurální tvorby úžasné betlémy. Kouzelné, pohádkové, plné lidského hemžení, bez velkolepých gest pro efekt natřásané symboliky. Přesto i ty nejmenší betlémy působí jako chrámy. Chrámy oslavy zrození, lidskosti a nových nadějí. V doprovodných instalacích na výstavě nechybí závěsné zvonce, ozdoby, ale i obvyklí a četní zástupci zvířecí říše. Kočky, ptáci, ovečky... Ano, ti tvorové, kteří mají nezastupitelné místo v lidském světě a svým vzhledem i výrazem to dávají patřičně najevo.

Letošní novinkou Aleny Kartákové jsou monumentální nástěnné svícny, vsazené do masivních dřevěných stojanů. Svícny s motivy městeček, malých soukromých světů vzpomínek, kde je lidem dobře, kde se znají navzájem, žijí v pospolitosti a kde za malými okénky každý večer rozsvěcejí svíčky, aby k sobě našli lépe cestu. K rozměrným dílům patří i objemné domovní znamení s hlavou býka, u kterého vás možná napadne, jakou dá asi práci ho na dům zavěsit.

Výstava děl Aleny Marie Kartákové je jednou z nejpůvabnějších vánočních tradic našeho města. Každoročně se stává nepřehlédnutelným protipólem konzumních taškařic, které na každém rohu vábí k rozhazovaní peněz za hlouposti na úkor uchopení skutečných hodnot, které s sebou předvánoční doba přináší. Svět Aleny Kartákové nám kromě pohody a pocitu radosti dopřeje i důležité poznání o podstatě a smyslu vánočních svátků.

Výstava Babička bude vařit čaj je v chrámu Sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí otevřená do neděle 29. prosince. Navštívit ji můžete každý den (kromě pondělí) od 10-12 a od 13-16 hodin. V době nedělních adventních koncertů od 13 do 18 hodin a v době vánočních trhů na Zámeckém náměstí bude o víkendu otevřeno od 10 do 18 hodin. Některé z vystavených děl můžete koupit sobě nebo někomu blízkému pro radost.

V předvánočním shonu, kdy na člověka občas leze vyzáblá, studená depka, doporučuji terapii úsměvem. Doporučuji posílit buňky, které připouštějí jen to důležité, a špatnému dokážou obrousit hrany. Místem, kde si můžete nabrat pohodu do zásoby a koutky se vám zvednou do úsměvu, je chrám Sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí, kde se koná tradiční vánoční výstava keramiky Aleny Marie Kartákové. Letos s názvem Babička bude vařit čaj.